Austrálie: trochu jiný pohled

Domů / Austrálie / Austrálie: trochu jiný pohled

Austrálie: trochu jiný pohled

Zařazeno v Austrálie, Vaše zážitky

Marek, autor našeho nejnovějšího článku, žil, studoval, pracoval a cestoval po Austrálii. Jak vnímá návrat domů do Čech, jak hodnotí svůj pobyt u protinožců a co by doporučil každému, kdo chce být v životě šťastný, se můžete dočíst v následujících pár řádcích.

studium v australii mi hodne dalo, spousty nezapomenutelnych zazitkuMarek jel původně „jen“ navštívit kamaráda, předtím než se vrhne do opravdového pracovního procesu a jako čerstvě odpromovaný inženýr vyrazil do hlavního města věčně prosluněného, tropického Queenslandu, do Brisbane. Plánovaných pár týdnů se nakonec se prodloužilo na skoro 9 měsíční pobyt, a že se mu z Austrálie neodjíždělo úplně snadno a rád na ní vzpomíná je víc než očividné, svůj pobyt u protinožců si totiž opravdu užil!

První 4 týdny absolvoval intenzivní kurz angličtiny a další půl rok studoval Certificate II in Business na na Viva College v Brisbane, což ho vybavilo solidní angličtinou a obohatilo o nové znalosti. Marek ale především poznal Austrálii z mnoha různých úhlů pohledu. Kromě toho, že studoval a pracoval, toho i plno procestoval. Měl štěstí se podívat na místa, kam se častokrát ani Australané nedostanou, žil nějaký čas v rodině svého dobrého kamaráda, „real good aussie mate.“ Na živobytí, cestování a zábavu si vydělával tím, co ho vždycky bavilo, tenisem. Stal se tenisovým trenérem. Investoval do potřebné australské licence čas a finance, aby mohl australským dětem i dospělým na kurtu předávat to, co ho naučil jeho otec, lásku ke sportu vyšší společenské třídy, jak se dříve často tenisu říkalo. A že mu to šlo, dokazovalo hlavně nadšení a úsměvy často ještě rozespalých dětí, které ochotně ráno brzo vstávaly, aby mohly na jeho ranní lekci s raketou, kterou někdy i sotva udržely v ruce.. Markovi ke štěstí v Austrálii nic nechybělo a možná i proto svůj příspěvek trefně nazval „Office rat life vs Australian freedom“…

Denně vcházím do prosklené budovy korporátu a kladu si otázku, jak je možné, že valná většina studentů ekonomických oborů sní o práci v této společnosti? Jsou to peníze, řádek v CV nebo snad pocit zapadnutí do formálního celku? Nevím, ale pravdou je, že mezinárodní firmy dávají slušný plat, člověk se nemusí stydět za CV a hromada příchozích emailů vnucuje pocit nezbytného článku do celku pyramidy. Já to vnímám jinak! V okamžiku, kdy se za mnou zavřou vstupní dveře a vejdu do světa zářivek a ťukajících klávesnicí, zasním se do australského snu.

Trenovani tenisu v AustraliiAustrálie je země, ve které jsem se každý den probouzel s úsměvem na tváři. Nevím, zda to bylo díky klimatickému podnebí nebo změně životního stylu a hodnot nebo kvůli úplně něčemu jinému. Asi nejdůležitější byl pro mně pocit svobody! Když mluvím o svobodě, tak nejhlouběji ve mně utkvěla vzpomínka na den, kdy si to při rozbřesku drkotám kárkou do práce a pouštím si písničku The sun, kde se zpívá „That I´m traveller and I´m gonna follow the sun“. Byť jsem celou noc nespal a musel trénovat tenis na rozžhaveném betonu, byl jsem neuvěřitelně nabitý energií. V Austrálii jsem se v jakékoliv práci setkal s příjemnými lidmi a společnost není tak kastovně rozdělená jako u nás (resp. nepůsobí to tak). Lze si zde snadno vydělat na cestování „alespoň“ po Austrálii, což opravdu stojí za to. Momenty, kdy jsme s kámošem sedli do auta a ukázali na mapě směr Sydney, ve mně vzbuzovaly jakýsi pocity svobody – euforie. A ten pocit sílil, když jsme na útesech během východu slunce pozorovali neuvěřitelnou krásu přírody – skákající velryby.

Mohl bych vyprávět zdlouhavě dál, ale raději si položím otázku – Je tedy australská svoboda lepší než být „Office rat“ v ČR. Rozhodnutí na této životní křižovatce nebylo jednoduché. Neznám správnou odpověď do dnes. Zmíním hlavní důvody, proč nakonec návrat domů vyhrál. Pro mně nejdůležitější bylo, že jsem se nikdy necítil v cizině jako doma. Není to zrovna světácké, vím. Prostě mi ale evropská, popř. česká kultura přijde sympatičtější – lidi se jinak baví a nejsou tolik zaměřeni na sebe. Určitě jsme ovlivněni zejména tím, že v dané kultuře vyrůstáme, žijeme, vzděláváme se a máme zde rodinu i přátele. To byly pro mě ty rozhodující důvody na základě, kterých jsem se nakonec rozhodl po skoro 9 měsících vrátit. Přesto přemítám o Austrálii každý den. Nedivím se lidem, kteří když něco ze zmíněného postrádají, zůstanou raději v zahraničí. Naopak neuznávám moc lidi, kteří si stěžují, že ČR je strašná země – všude je chleba o dvou kůrkách. Také „miluju“ lidi, kteří tvrdí, že poznali dobře život v cizině, např. v Austrálii po 2 týdnech a hromadě selfíčkách, o co hůř selfíčkách z tyče! Normálně bych si na nikoho nestěžoval, ale asi na mně padá deprese ze sychravého podzimu u nás.:)

Zivot v BrisbaneNelze jednoznačně říct, co je tedy nejlepší – je to velmi subjektivní a nechci vnucovat nikomu svůj pohled, ale dělejte pokud možno to, co Vás baví. To vede k nezaplatitelnému pocitu naplnění. Stává se, že lidi sedící doma brečí nad facebookem, protože si kamarád užívá surfování na jiném kontinentu. To mi přijde jako odstrašující fenomén dnešní doby. Když to člověka táhne a má tu možnost ať jede. Jsou to cenné zkušenosti, které člověka obohatí a provází celý život nejenom v zaměstnání. Podle mně je super chopit se příležitosti, kterou neměli generace před námi a vypadnout alespoň na pár měsíců do zahraničí. Tam se v klidu zamyslet sám nad sebou a poznat život v odlišné kultuře. Člověk si v životní osnově udělá pár nezapomenutelných mezníků, které se liší od parties, studia, kariéry, peněz, psů, prstenů a dětí.

DOPORUČENÉ PŘÍSPĚVKY

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Contact Us

We're not around right now. But you can send us an email and we'll get back to you, asap.

Not readable? Change text. captcha txt

Start typing and press Enter to search

^97B02FFDBE527BA471559E8E252A867B0E5DCE762D826759FC^pimgpsh_fullsize_distrRoyal National Park v Australii