Proč se Austrálie stala mým druhým domovem

Zařazeno v Austrálie, Vaše zážitky

Už tomu bude skoro rok, co se naše blogerka Nikol rozhodla splnit si svůj cestovatelský sen a odjela k protinožcům. O tom, jak se jí australský životní styl a pozitivní přístup začíná pomalu ale jistě vrývat pod kůži se dočtete v tomto příspěvku.

Hello, how are you? What a beautiful day, right? Finally, spring has come. Are you new in the house? Welcome! I am Katy, 5th floor..It was very lovely to meet you. Take care! Beautiful shoes by the way;-)

Zlomek jedné z běžných konverzací, které vás v Austrálii budou potkávat dennodenně. Ve výtahu se potkáte s paní, kterou jste nikdy předtím neviděli, ona se s vámi ovšem místo prostého hledění před sebe, pustí do nenucené konverzace. Zdá se to jako klišé o ideálním australském životě. Vím, po skoro roce stráveném v Sydney, vám nicméně můžu garantovat, že to rozhodně není jen další plytká óda na australskou kulturu, smýšlení a chování protinožců. Ale snad jen lehké zamyšlení nad tím, čím mě pobyt na druhém konci světa změnil, ovlivnil, troufám si říct, že obohatil. Ruku na srdce, kolik z vás ve výtahu většinou hypnotizuje své číslo patra a nemůže se dočkat, až bude stát před dveřma do svého bytu a často ani neví, kdo s ním ve výtahu stál…

To, že jsou Australané známí svou přátelskou povahou, otevřeností a zdvořilostí se dočtete téměř všude. Nejde si nevšimnout, že se téměř pořád usmívají a označení relaxed, laid back, easygoing pro mě teprve tady nabralo pravého významu. Jaké je setkání s australskou kulturou v reálném životě z pohledu Čechů, Slováků (byli jsme přece dlouho jedna země..), si podle mě zaslouží pár řádků na tomto blogu.

Čím déle v Austrálii jste, tím víc porovnáváte s domovem a všímáte si i malých rozdílů v každodenním životě, které jste dříve třeba ani nevnímali. Čechy versus Austrálie, dříve nebo později nad tím začne přemýšlet každý, kdo tu nějakou tu dobu strávil, možná se chystá zůstat déle, možná zvažuje návrat domů.

Standardní první kulturní šok většinou zažijete při první cestě autobusem, kdy vás řidič po nástupu automaticky pozdraví, a lidé při výstupu na každé stanici nezapomenou přes celý autobus zahulákat „Thanks driver!” Když se pak ocitnete u stánku s jak jinak než vynikající australskou kávou, ztraceně hledící do mapy, na čele jakoby jste měli napsáno, že jste „overseas“, jak tady cizincům říkají, se s vámi dá do řeči milý pán v letech, co vám chce pomoct najít vaši cílovou destinaci. To už začnete pociťovat, že je tady něco jinak. Všude kam se hnete se na vás lidé usmívají, slušně vás zdraví, zdvořile se ptají, jaký je váš den, co se chystáte dělat o víkendu. V restauracích, barech, kavárnách vám manažeři vštěpují na každém briefingu: Make the customers feel like they are at home! Do not serve them, host them! Engage with them in an utter polite manner at all times!

Ve stanicích metra, vlaku v případě Sydney, v peak times, nejfrekventovanějších hodinách, kdy lidé cestují do práce či zpět domů, postávají chlapíci v křiklavě neonových vestách a snaží se navigovat občas ztracené cestující. Já jsem často jeden z těch zmateně pobíhajících, který si na přestup vyhradí pár minut a pak neví, kudy kam. „Ma‘am, are you ok? May I help you?“ S úsměvem odvětím „All good, thank you.“. „Alright, have a good one then.“, loučí se se mnou a už se věnuje paní s dvěma dětmi, které očividně nefunguje jízdenka v turniketu. A tak bych mohla pokračovat dál a dál.

Po pár krocích mě napadne, jestli se mi tohle někdy stalo doma, v Čechách. Kolikrát mi někdo cizí nabídl pomoc, usmál se a jen tak se zeptal, jak se mám, v restauraci, jak vlídná byla obsluha, kolik lidí se na mě po cestě do práce usmálo…. Jakkoli mám svou rodnou zemi ráda, většinou by byla má odpověď záporná. Mým záměrem teď rozhodně není zprofanovat Čechy a vypichovat jen to špatné, možná jen snad poukázat na to, co mi doma asi nejspíš po příjezdu bude chybět. Tak jak mě na to ostatně upozornilo už několik našinců, se kterými jsem se tu potkala, a pro které se i právě proto Austrálie stala druhým domovem.

Každá kultura má svůj vývoj a já věřím, že i my se jednou do takové fáze společnosti dostaneme, ale nepřijde to samo. Lidé, jsou tím motorem změny. Proto jsem nyní o to víc přesvědčená, že do Austrálie by se každý měl aspoň jednou za život podívat.

Třeba že jen na dovolenou, pobyt u protinožců vám přinese daleko víc než jen dech-beroucí přírodu, nádherné pláže, nekonečné sluneční paprsky a plno jiných zajímavostí, ukáže vám také tuto stránku své osobitosti a výjimečnosti, životní přístup, ze kterého si máme hodně učit a co vzít.

Za chvilku to bude skoro rok, co jsme se s moji nejlepší kamarádkou rozhodli přesídlit z naší milované Prahy do Sydney. Původem holky z „Budějc“, které na své rodné město nedají dopustit, si vyjely do světa plnit svůj cestovatelský sen. To, jak jsme vnímaly Čechy před odjezdem a jak je vidíme dnes, se hodně změnilo. Rodina a kamarádi se nás ptají, jak se vám tam líbí, jaké to tam je, chcete tam zůstat?

A já si jen v duchu říkám, někdo přece musí to „know how“ šířit i na české půdě a i když očekávám podivující se pohledy, budu se doma snažit pokračovat žít na australské vlně pozitivního přístupu k životu, milého a vřelého chování. Zdvořilost se totiž stále ještě nosí, proto buďte přátelští, neváhejte každý den někomu svým chováním vykouzlit úsměv na tváři či ho příjemně překvapit svým přístupem v situacích, kde se to neočekává. Buďme aspoň trochu Australané v tom nejlepším slova smyslu. Přestaňme se mračit v metru, zahoďme negativistický pohled na svět a věčnéstížnosti, buďme milejší na všechny kolem sebe. Nejen lidé kolem vás se budou cítit lépe, hlavně i vy sami budete. Schválně se zeptejte někoho, kdo v Austrálii nějakou dobu strávil, jestli by mi dal za pravdu?

Více informací o Austrálii naleznete zde.

DOPORUČENÉ PŘÍSPĚVKY

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Contact Us

We're not around right now. But you can send us an email and we'll get back to you, asap.

Not readable? Change text. captcha txt

Start typing and press Enter to search

cairnsMelbourne vylet